Červenec 2011

I can't take it anymore..

19. července 2011 v 15:09 | Vicc |  Nejzažší kout
Tak jako některá slova zabolí, ona je teď němá.
Nemá slov. Samozřejmě, je to její chyba, není dokonalá.

Znova obracíš záda svá se slovy, která ubližují. Zapomínáš, že ona je jako zrcadlo.
I když je ublížená, dokáže Ti to vrátit.

"Das ist der Letzte Tag!" hraje ji v hlavě.

Nedokáže momentálně ani pořádně myslet.


S horkým čajem pozoruje dění za okny. Snaží se nepřemýšlet.
Baví ji svým dechem zamlžovat okno a kreslit do nich obrázky.
Co by dala za to, kdyby teď začalo pršet. Byla by velice vděčná.

Bohužel, nemůže se zbavit toho pocitu závislosti na Tvé osobě.
Snaží se s Tebou mluvit, ale proč tu konverzaci vždycky nějak utlumíš?
Nemáš snad už zájem s ní udržovat jakoukoliv konverzaci?

*Nemá ráda, když to v ní vře jak v kotli. *

Vždycky pak udělá něco, co ji jakýmsi záhadným způsobem uklidní. Promluví k Tobě.
Jenže poté se zase něco stane. Vždycky je tu něco, co ji absolutně vyvede z míry.
Nejhorší je, že to všechno se týká Tebe.

Takhle už dál nemůžu..

Different feelings

17. července 2011 v 22:42 | Vicc |  Nejzažší kout
Asi tak jako do blba se kouká, se ona kouká na svůj odraz v zrcadle. S otázkou v očích hledí, nezná odpověď.
Neptá se, co to provedla, ví to. Nakonec si možná jen plete pojmy s dojmy.

Chladný vítr jí fouká do tváře a vhání jí do hlavy miliony myšlenek.
Někde v pozadí je jen chladná část čeho-si. Už ani pomalu nevnímá význam těch slov.

"Ne, vážně, je to tak hrozné?"

Pár dní ležet vedle někoho, koho nevnímáte jen jako přítele.
"Somehow it feels good to see girl sleeping."

Téměř matně již vzpomíná na Tvou tvář. Cítí se hrozně.
Přece jenom by se pravděpodobně nic nedělo, kdyby nad tím nezačala přemýšlet.
Stačil jen malinký kousíček oné myšlenky.

"Ich bin du und du bist dich" …?

Význam tohoto všeho marně jen hledá.
Však cítí se milována, necítí se milující.

….

Opravdu však láska vyprchala? Vždyť rudne vzteky, když kolem Tebe vidí někoho jiného, který je k tobě milý tak, jak může být jenom ona. Jen se pokaždé snaží uklidnit. Daří se jí to. Ne však dlouho ji to vydrží.
Přece Tě zná, navíc jsou to jen Tví přátelé.
Ovšem nemůže to nechat na pokoji - je až tak moc majetnická.
I kdyby chtěla, nenechá Tě jen tak jít.

My precious

5. července 2011 v 3:31 | Vicc |  Nejzažší kout
Třpytivé, slané perly. Kutálí se tak rychle, že je ani nestíhá utírat.
Necítí se dobře. Celý dny, tedy spíše noci, jen sedí, nic nedělá.
V noci je vzhůru nemohouce usnout z důvodu bolesti na prsou.

Vážně… nevíte, jak moc by chtěla, aby tohle období už konečně skončilo.
Ty jsi se jen otočila zády, ani jsi neřekla, kam jdeš a už tě neviděla.

"It's not like we broke up."

V zoufalosti se dívá na romantické seriály z Jížní Koreje s těmi sladkými herci, kteří se zamilují do krásné herečky, se smutnými a zamilovanými OST.
Není taková. Je spíše na horory, psycho filmy a filmy podle skutečné události týkající se nadpřirozených přízraků. Zdá se, že to je její vášeň.

Ach, ano. Také psaní není v té nejlepší formě. Nedokáže si jen tak sednout k počítači a začít psát nějaký ten příběh. Jen pro Boha, proč to trvá tak dlouho? Celé 2 roky nic nenapsala.
Víte, jaké to je, když spisovatel nemůže psát? Není spisovatel, není umělec, ale její hlava je tak prázdná, že se cítí mizerně.

Každý den jen sedí a tupě zírá do prázdného listu uvědomujíc se, že to nedokáže. Nic nezvládá.
Proč se tak z ničeho nic cítí beznadějně? Kdo zná odpověď?

"Honestly..."

Řekni.. Ne, nic neříkej. Nechci nic slyšet. Jen.. dej o sobě aspoň vědět, že jsi v pořádku.

Tik Tok

3. července 2011 v 21:31 | Vicc |  Nejzažší kout
Tik Tok. Tik Tok. Tik Tok.
Hodiny tikají, ale čas se zastavil. Vítr nefouká, prach neusedá a slzy neusychají. Pláče, jen nikdo to nevidí.
Chtěla by, aby čas šel dál. Vždyť čas musí jít dál. Nejde ho jen tak zastavit, z ničeho nic. Nic se nesmí opakovat. Vše musí jít kupředu.

Tik Tok by 2PM

Stejně tak jako hodiny stále tikají, tak ona Tě miluje. Zase pociťuje tíhu na prsou. Už nikdy více.
Stejně tak jako hodinová ručička je stále přimrzlá k té samé číslici, tak ona stále žije.

Konečně se přestat topit a vyjít na souš, její přání.
Stále stejná melodie, jenže čas stále stojí. Věty, jež dělají z nesmyslů smysly.

Stejně tak jako šmouhy na brýlích od mokrých řas…
Stejně tak jako slaná chuť v ústech…
Stejně tak jako větší spotřeba kapesníčků…

Stejně tak jako ona umírá, Ty žiješ.

Hodiny tikají, čas stále stojí. V černočerné tmě i svíčky nerozjasní čtyřmi stěnami obehnaný prostor.

Stejně tak jako Hodiny stále tikají, její srdce bije ve stejně pomalém intervalu. Otázka času, kdy se zase o něco zpomalí, jenže čas se zastavil.
Stejně tak jako pochmurné myšlenky z její hlavy se neustále pomocí rychlých prstů zapisují.
Stejně tak jako jí uvadá úsměv při pomyšlení na Tebe.

Její srdce těžkne. Pravděpodobně se propadne, hluboko do temnoty.

"Jsem už v pekle?" ptá se sama sebe. Mimoto, že její srdce stále tluče, už se necítí naživu. Už dlouho ne.

Nadechne se.

Hodiny tikají s věčností a čas plyne dál. Tisíce slz stékajících po tvářích jedním pohybem ruky usuší.
Na tváři vykouzlí úsměv.

"Když už umírám, tak aspoň s úsměvem."

At the very edge again but in eupforia

1. července 2011 v 22:34 | Vicc |  Nejzažší kout
Už zase? Její hruď je stále těžší a těžší. Je to tím, že se nemůže smířit s tím, že tu teď nejsi.
Docházejí jí slova, díky kterým se doteď dokázala vyjádřit.
Může říct, že od té doby, co je tu s vámi, udělala velký pokrok. Nejenom že dokáže kontrolovat svou agresi, dokáže rozlišit to, co tíží srdce od toho, co tíží mysl. Člověk tvrdí, že se to navzájem ovlivňuje..

Nemůže tu zůstat navěky. Dnes hleděla do zrcadla. Nebylo to kouzelné zrcadlo, neříkalo, že je nejkrásnější v kraji. Dívala se sama sobě do očí a snažila se v nich cosi najít. V tom ji ze rtů vyklouzla slova: "chci zemřít".
Neptejte se, neví proč.



Z čista jasna ozvala se rána. Upustila sklenici. Vážně neví, co se to s ní děje. Možná je jenom rozladěná.

Srdce tluče o stošest. Hrudník těžkne div se nerozmačká. Něco tam ,v srdci, ji příšerně bolí. Není to jako předtím. Je to něco jiného. Zatraceně..

Nic neslyší, nic nevidí. Jen tu bolest vnímá.
Pozoruje své zápěstí a sleduje reakci jejího těla na ředkvičky. Je na ně alergická, ale ne tak moc, že by na ně umřela.
Je to krása.. v životě neviděla své žíly tak dokonale pumpovat. Dělá to schválně. Chytne si ruku pod zápěstím a začne ji škrtit. Žíly naskočí, jako kdyby dostaly šok, zmodrají a pak už se jen dívá.

Je blázen, sebevrah.
"Nikdy mě nikdo nemůže zabít, jedině já sama."

Murdered by myself

1. července 2011 v 15:08 | Vicc |  Nejzažší kout
Vkročila do jejího život a udělala z něho naprostý masakr, zmatek či jiné synonymum. How dare she..?!
Od té doby, co tu je znovu, má v hlavě akorát zmatek. Všechno je jak rozčmáraná malba. Obrysy, které nedávají smysl.

Bez ní do teď měla ve svém životu pořádek. Uměla vše ovládat tak, jako teď ona ovládá ji.
Ta osoba, ten člověk! Nenávidí ji! Vedoucí k věčné rozepře.

Miluje tyhle stavy. Změkla. Už není tak agresivní. Už delší dobu ne. Normálně v těchto chvílích by byla bez problémů schopna rozmlátit všechno, co by jí přišlo pod ruku.
Pomalu ale jistě vykašlávající krev.

Opravdu její mysl.. její mysl je něco neuvěřitelného. Její mysl je jejímu tělu nepřítel.
Kdo ví, píše tohle od srdce nebo to snad píše z mysli..? Nikdo nezná odpověď ani ona. Možná právě proto, si to všechno občas odporuje. Může to být oboje najednou. V tom případě, je to vražda.

Nechutné. Jak všichni všude po sobě lezou. Tak.. nečisté! I když Lord Jashin by ji za to pochválil, ovšem musela by podat jakousi oběť.

Vztek, hrůza, zrůda, blázen, agrese, bezmozkový průliv. Tkanice mezi jistými neurony. Psychologie na spadnutí. Všechno dohromady.

Co všechno se jí honí hlavou? Všechno. Žaláře, mučicí nástroje, poprava, vražda, sebevražda.
Pomalu nechat odumírat jednotlivé orgány. Nechat odumřít i mozek a dopřát mu poslední tik oka.
Napumpovat všechny žíly, naříznout je a nechat z nich krev stříkat.
Všude krev a rudo. Zápach a železitá chuť. Jen barva a člověk přicházející o všechny smysly. Měnící se v bestii. Ne ve Vlkodlaka, ne v Upíra, či něco dalšího, co je známé z různých hollywoodských filmů.

V něco mnohem horšího. V sebe samu.